Konec zvonec

Tak tady sedím, v napůl (v té mé půlce) uklizeném pokoji, docela to tady i voní. Venku svítí slunko a je vůbec tak nějak pěkně. Skoro jako by mi Taipei a Taiwan chtěli říct, "nikam nejezdi, tady je hej". Ale vedle mě už stojí téměř sbalený kufr a zbývá jen pár chvilek a já nadobro opustím tyto koleje.
Je těžké hodnotit každou maličkost, musel bych vzpomínat hodně dlouho na to, co bych chtěl říct. Ostatně, sami jste tady mohli číst, jaké to tady je, jak jsem to já tady vnímal. Určitě to nebylo vyčerpávající, ale snad to stačilo na to udělat si jakýstakýs obrázek. Také jste si mohli všimnout, že oproti předloňskému yellowstoneskému blogu jsem trošku změnil způsob psaní. Poté, co jsem hned zkraje pokračoval ve stylu z Ameriky, tedy popisování událostí, atp., jsem tak nějak přešel spíš k tomu, jaký je tady je život, snažil jsem zachytit to něco, co Taiwan dělá Taiwanem. Nejspíš se mi to úplně nepovedlo, ale snad alespoň částečně, ne? No a k těm zážitkům jsou stejně nejlepší fotky....
Co se týče mě, tak toto byla velice důležitá zkušenost. Naučil jsem se trošku novému jazyku, kterým mluví víc jak miliarda lidí. Okusil jsem trošku opravdové samostatnosti, znovu se nastartoval do učení. Našel jsem si náročný, ale přínosný sport. Poznal jsem novou kulturu, nové lidi, a další kultury z celého světa. Viděl jsem nové věci, okusil cizokrajná, a mnohdy naprosto odlišná, jídla. Po všech stránkách bych tedy mohl říct, že jsem trošku povyrostl.
A tak bych tímto chtěl ten blog uzavřít. Takže, to je vše. Já vím, to sluníčko a dvacet stupňů venku je lákavých, a proč bych tedy vlastně měl jezdit do těch mrazů, že? Ale já vím, jak to tady chodí - člověka namlsají jeden den létem, aby ho pak následující týden kropili deštěm.
A podívám se sem ještě? Je to možné. Je tady spousta míst, které jsem nenavštívil. A nejen na Taiwanu. V celé východní a jihovýchodní Asii. Je to možné. Ale stejně tak je možné, že příští blog bude odjinud - z Ostrovů, nebo ze Severu.

A na závěr, jeden "citát" - respektive věta, kterou mi řekla jedna Taiwanka v sobotu večer, kdy bylo už jasné, že prezidentské volby vyhrál současný prezident a Kuo Min Tang:

"Je to tady tak půl na půl: někteří jsou modří, někteří jsou zelení. Ale to neznamená, že jsme nějak rozdělení a vzájemně vůči sobě nevraživí; spojuje nás láska k naší vlastní zemi."