Taiwanský lifestyle, aneb, jak dlouho ještě?

Toto bude trošku kratší příspěvek, ovšem dle mého názoru docela důležitý. Toto by měl vědět snad asi každý, kdo by se na na tento malý ostrov na pomezí Pacifiku a Jižního čínského moře chtěl vypravit.
Bod číslo jedna: jídlo. Zatím se mi ještě nepodařilo najít nějaký obchod/restauraci/bufet, který by měl širší výběr opravdu dobrého jídla. Proto jsem se zatím vždy nechal někam zavést, a většinou se jednalo o jakousi, dalo by se říci taiwanskou, specialitu, ovšem nic ve stylu nudlí či rýže s masem a zeleninou. Ne. Bylo to spíš něco zvláštního, velmi často želatinového, mnohokrát z rýže vyrobeného, ale snad vždy prazvláštně až někdy i nechutně sladkého. Některé nápady jsou ovšem docela zajímavé, je jen potřeba trošku změnit ingredience. Například včera jsem se byl podívat s Narancou (ta holka, s kterou jsem byl v Praze) na nějaké chrámy a tak podobně (o tom později). Také mě zavedla na místní specialitu, která se skládala z různých blíže (snad kromě fazolí) neidentifikovatelných věcí, opět především želatinových. To vše bylo pokryto obrovským kopcem nastrouhaného ledu. Také si to vše můžete nechat polít mlékem (nebo spíš krémem). Skvělý nápad na letní pochoutku i v České republice, kdyby jen základem byly nejrůznější druhy ovoce.
Bod číslo dva: doprava. Už jsem se zmínil o kvalitě místního metra, které je opravdu dobře promyšlené. Kde vidím kámen úrazu je záliba Taiwanců ve scooterech. Rádi jezdí i na kolech, ale scootery, myslím, docela převládají. Pro ilustraci jsem pořídil pár fotek, které můžete najít na webu. Není neobvyklé, že na každou zelenou vyjede na křižovatku z obou stran po třiceti scooterech, zatímco dalších 60 čeká na jejich příležitost z dalších dvou stran. Myslím, že především toto přispívá k všudypřítomné špatné kvalitě vzduchu a jistého zápachu. Jako doplněk k metru zde mají i autobusy, jenže to je další motor na benzín; bylo by, myslím, lepší, kdyby to zkusili s šalinami. Možná by pak nemusela taková spousta lidí nosit doktorskou roušku. Situace určitě není tak zlá, jako v Číně, pořád tady mají dost zeleně a parků, ale to asi úplně nestačí. Jak dlouho tedy, dokud sami sebe neudusí?